Já moc těch lásek nemám, svého milého,nějaký tajný, Billyho, pak nějaký ty proměnlivý a defakto už jen Woodyho. To, že jich není moc, se odráží na tom, že jsou všechny velice intenzivní a povětšinou i platonické… I přesto, jsou to muži mého života. Ráda bych se zmínila o jednom obzvlášť zajímavém kousku. Z fyziologického hlediska to není úplně můj ideál krásy, ale jakýsi archetypální význam pro mě ta jeho image mít musí, protože kdo mě zná ví, že intelektuály s brejličkami já ráda:-)
„Bradové Pittové, majitelé modrých pohledů a urostlých těl v dokonalých oblecích, ho musí nenávidět. Čím jim může v očích žen konkurovat? Postava pod míru, vlásky poslední záchrany, propadlý hrudníček, povislá ramínka, ve tváři občasný tik, uhýbavá očka za tlustými skly nemoderních brýlí.“…se píše v jednom článku. To je přesně to,co na něm my „divný“ zbožňujem...je to mačo a tak i vypadá a ví to o sobě moc dobře. A protože jeho filmy jsou pro něj současně jeho vlastní biografií a úplně jiným světem, může si dovolit udělat ze sebe neodolatelného profesora literatury, po kterém prahne celá jeho studijní skupina, včetně kolegů, nebo nepochopeného spisovatele, který má nespočet mindráků a vůbec si nevěří, že by mohl kdy ten román dopsat a vlastně si nevěří vůbec v ničem, tak i přes to všechno ho jeho žena i milenka neskonale milují a obdivují( hlavně teda obvykle proto, že je nepřekonatelný milovník).
Nemůžu se ubránit tomu, vložit sem ještě další kus onoho článku,protože sama bych to tak napsat nesvedla: „Tělo, hříčku přírody, navíc halí do plandavých kalhot, uválených kostkovaných košil, odřených manšestrových sak a golfového klobouku. Budí soucit vestoje, natož vleže - i na oblíbené psychoanalytikově pohovce, neřkuli v nátělníku na milostném loži. Lituje se, hádá, žárlí, pochybuje, mudruje. A mluví, pořád mluví, až brní hlava.“
Ale ženy se mu stále hrnou k nohám…proč?Protože je strašně vtipný a je schopen ženu přesvědčit, že touží jen po jejím pravém já a s ním hodlá i souložit….:-))
2 komentáře:
Ano. Třikrát ano. Je důležité, že na tomto blogu konečně zaznělo ono nomen, veskrze omen. Woody je nebezpečnej patron, kdykoli se ho my obyčejní srmtelníci snažíme napodobit (plánoval jsem jeho brýle), jsme všem k smíchu - ale on je vtipný. Tu hranici mezi "být k smíchu" a "být vtipný" zkrátka není možné napodobit. Závist. Jarmilko nesoulož s nim, je mu už přes sedmdesát - umře ti, a zapíšeš se do dějin tim nejhorším možným způsobem.
Pan Marek Dobrý
no, myslíme, že Josef Dvořák je stejně vtipnější. a titul nejpřitažlivějšího muže na našem blogu pravidelně vyhrává Vlk z nejmenovanýho animovanýho seriálu...
Okomentovat