Joey, I Love You!

Nadupané funky, precizní pop(rock?) a obé okořeněné trochou svižného rocku. Tak lze charakterizovat ve zkratce dvě kapely, které jsem měl možnost vyslechnout v úterý v klubu XT3 na dalekém a temném Žižkově. První bandou, zastupující spíše funky mixované s rockovými postupy, byla kapela Akline. Vystoupení i přes stížnosti na špatné ozvučení odposlechů velmi precizně zahrané, písně profesionálně interpretované. No zkrátka, kapele to šlape pěkně od podlahy a zúčastnění diváci to dokázali náležitě ocenit potleskem. Já byl také příjemně naladěn - žádná snaha o trapnou alternativu či o něco revolučního. Prostě perfektně zahrané písně bez výraznější slabiny. Kdo má rád styl ala -123min, přišel by si na své. Kapele snad možná chybí nějaké výraznější melodie, při kterých by se mohl zpěvák projevit opravdu naplno. Jenže to je možná záměr...
Po napínavém zážitku při zvučení následující partičky - One - jsem se řádně naladil. Velmi nadstandardní hlasový projev (a to jak zpěváka tak i kytaristy) dával příslib příjemného pop(rock)ového zážitku. Nicméně poté se zbytek koncertu slil v jeden dlouhý nevýrazný ploužák ala Lenny Kravitz v podání osmdesátkových aranží. Čest světlým výjimkám. Tři, čtyři písně považuji za mimořádně povedené (např. cover písně Waterfall od TLC nebo našláplá pecka Looser). Zbytek mi přišel jako pop(rock) během loučení Dawsona s Joey při západu slunce. Pět minut písničky a dojemného - "rozervaného" - loučení bez polibku a následují titulky. Nicméně své publikum si kapela jistě najde, o to jsem přesvědčen.
Obě kapely, ale měli jedno společné. I přes relativně vzdálený žánrový odstup jim výrazně více slušely písně svižnějšího a energetičtějšího tempa.

4.3.2008 XT3 - Akline + One

http://www.akline.cz/band.html

http://www.oneband.cz/

http://www.dawsonscreek.com/