...

...najednou jsem si přála,aby se něco stalo a já se ocitla na nějakém absolutním místě. Absolutní by bylo tím, že všude vyskytoval jen jeden pojem. Představuju si ho jako absolutní bílou. Všude jen zářivá bílá - bílé světlo. Podemnou, kolem mě, ze všech stran, jen ve mně ne. Sedla bych si a kladla tomu světlu otázky. Byla bych tam tak dlouho, dokud bych se nezbavila úplně všech otázek,co v sobě mám. Dokud bych nezapomněla na strach ze zítřejšího dne. Ptala bych se tak dlouho a tak zvědavě, dokud by mi bylo bílé světlo schopno odpovídat. Jeho odpovědi by mě postupně naplňovaly bílým světlem, až bych se stala součástí veškerého vědění, které obsahuje ono absolutní místo, splynula bych s ním. Byla bych bílé světlo a čekala bych, až se někdo začne ptát mě...

Co když NEJSEM GENIÁLNÍ?

pak!predstav si,ze si ctyricatnik na baru pro svobodne a ja vyzila ctyricitka.
tebe ted vydedila jedna mrcha a ja zbila svyho kance kvuli nevere...
je to na me videt na prvni pohled,jeste sem ti to nerekla...az na baru.
ti rikam,ze tebe stara vycucla nakost,ses rad,ze te nezazalovala,deti uz neuvidis..atd atd...ses na tom stejne blbe jako ja...tvoje jedina radost je jit do baru,prohrat tam poslednich par supek a pak jit delat hroznyho bosse na bar,kde sedi naka zenska,kterou pres sedej zakal ani poradne nevidis...
no...vzhledem k tomu,ze ti na moment sedej zakal vynecha,tak po te,co uvidis mnozstvi hvezdicek se ti zjevi silueta minisukne a vysokejch podpatku..odhadem...5 metru od tebe...nechas v automatu posledni pado a aniz bys vedel,co delas,co reknes(ne,ze bys nad tim premejslel) jdes za tou minisukni...
nohy naokamzik selzou...kolena povoli a ty zavravoras..coz by v zasade nebylo nijak zminky hodny,ale v presne tu samou chvili ucitis ostry(relativne ostry:),po tech likerech...) pohled nezname u baru...znejistis...pokousis se behem cesty promyslet, jakousi startegii...nevis ani proc...zauvazujes,proc si tak znejistel,kdyz se na tebe podivala...zastavis se...opatrne se otocis pres rameno...automat tam porad jeste stoji...reknes si,ze nemas co ztratit. Najednou se ti do podvedomi zacne vkradat spousta az moc strizlivych myslenek..odtrhnes pohled od pekelneho stroje,otocis se zpet,dojde ti,kam jsi miril,popotahnes nosem a udelas dalsi nakrok...ted uz mas hlavu prazdnou...priority sis ujasnil...schudek pred tema barovejma zidlema...s tim si nepocital,ale toho uz sem si nevsimla...
Můj zájem náhle vzbudil barman efektně chrastící kostkami ledu v kovových nádobách.Zaposloucháš se do toho příjemného rachotání. Napadne tě proč se vlastně nesebrat ,kdykoliv- a odjet někam do hor.Jo!Hory..to je daleko od tvojí bývalé ženy, uvažuješ nad tím,jak uprchnout jejím spárům…třeba bys tam mohl založit firmu s velkejma mrazícíma boxama a do konce života vydělávat na mrazení lidí…všichni si dneska přejou zůstat dlouho mladý..neboj se!Ono by to vynášelo…jen bys tam v klidu někde on the top of the hill seděl,kouřil jednu za druhou a mrazil a mrazil a mrazil…cigareta…zapálíš si cigáro!to naruší tu tichou linii plynutí času po mym boku. Zacinká tvůj zippo, o něco jemněji než cinkají kostky ledu v kovových nádobách v rukou barmana(anebo častěji spíš ve vzduchu nad barmanem). Prudce se za tím zvukem ohlédnu.Až tě to vyděsí.Věnuju ti krátký pohled, říkáš si,že nebýt toho zapalovače, už nevim, že tě sem přilákala.
Cigareta pateticky odpočítává tvoje vteřiny na promýšlení strategie…ač nerad, sám si tuto chvíli zkracuješ pokuřováním. Kouř ti projde nosem..vzpomeneš si,jak se tyhle blbůstky holkám za školy vždycky líbily..ty..kolečka z kouře…koutek ti jen tak mimoděk zacuká.Panebože…!Uvědomíš si, veselá vzpomínka…na holky ze školy sis nevzpomněl už dávno…nebylo jich moc,ale nejde na ně zapomenout. Tehdá ti šlo jen o pěkný prsa a aby byla dost drzá a nemusela se nechat dlouho přemlouvat…tok vzpomínek se přetrhne…sakra…jedna..jedna přece…ta její kamarádka,co za tebou dolejzala..jak se porád krčila za skříňkou,a uculovala se…bála se k tobě přiblížit….byla vlastně všude,kde ty..porč sem si toho nikdy před tím nevšiml??? Ani nevíš,jak se jemnovala…byla docela..takhle zpětně…a ta její kamarádka do tebe denně hučela…sakra!Kčemu mi to teď je??? Svraštíš čelo a podíváš se na mě. Já cítím tvůj pohled v zádech, díky tomuhle pocitu přicházím na to,že střízlivím…jenže když se na tebe podívám…pořád se dívám…pananky mi těkají z jednoho tvýho oka na druhý…cítím,jak se mi panenky rozšiřují. Kouřový opar se pomalu rozestupuje. Najednou tě vidím…tekutiny v těle,jakoby zmrzly! Brada mi lehce klesne údivem. Najednou se ve vzpomínce, o který sem už ani nevěděla,že ji mám dostanu proti své vůli na školní chodbu a jako kažou přestávku, po celá léta…. tě tam vyhlížím….

Serj Tankian - Elect The Dead

Taky Vás trápí nespravedlnost ve světě? Připadáte si jako otroci reklamního průmyslu? Štve Vás pokrytectví, faleš a populismus našich politických vůdců? Líbí se vám slova jako revolta, revoluce a konspirace? Vstávají vám naopak hrůzou vlasy na hlavě, když na vás někdo pokřikuje krvavý slova jako kapitalismus, tržní hospodářství nebo globalizace? Vzteky nevidíte, když si jen vzpomenete na pojmy jako Světová banka, G10, USA? Pak je nová deska Serja Tankiana přesně pro Vás.
V dnešním světě, ať se snažíte jak chcete, jste stejně součástí nemyslící většiny (The Unthinking Majority). Ano, svěřili jste hlas ve volbách vašemu kandidátovi. Ale věříte, že vás čestně zastupuje? Už se přeci vzpamatujte, pokrytectví vládne světem. Světem vládne lež, faleš (ano, i ta demokracie je falešná), peníze (Money) a antidepresiva. Spolehlivé nástroje k ovládání lidských mas. Přemýšlivý člověk jako arménský prorok, frontman System Of a Down, Serj Tankian, si pak zřejmě oprávněně přijde jako zapomenuté zavazadlo na nádraží. Nevím, jestli se mu po natočení své sólové desky ulevilo, nicméně LP je plné zhrzenosti, neštěstí a utrpení běžných lidí bez moci a peněz. To se pak snadno stane, že i slunce nás krmí lží (Feed us) a dostáváme plné náruče překvapivých pravd (Do you know that life is ending As we go, the dots connecting?). Vyjadřovat se k ekologickým tématům je dnes moderní. Už méně moderní je pak vysvětlovat věci tak jak doopravdy jsou. Jeden by pak raději volil smrt (Elect the dead), protože odmítat věřit všem těm ekonomickým lžím (Lie Lie Lie) začíná být stále obtížnější. Jako vykoupení je tu ale arménský Pán (Do you believe in me?) přinášející zajisté spasení duší. Zahoďme zbraně, vzývejme Spasitele! (Praise the Lord and pass the ammunition!). Je to tak jednoduché.
Nová placka Elect the dead je přesně stejná jako ten svět, který Serj popisuje. Dokonalý zpěv, démonický zjev, mrazivé momenty některých melodických linek, skvělé kytary. Jen nesmíte propadnout depresi, kterou se vám Lord snaží naordinovat k snídani. Občas to sice zavání trochu stereotypním klišé, nicméně i tak je deska po hudební stránce skvělá. Pokud však nejste opravdoví levicoví fanatici a nenapravitelní skeptici vzhledem k osudu lidstva, po bližším prozkoumání textů budete zklamáni. Tolik prvoplánovitého a populárně cynického splínu jsem nečekal. Nicméně, moje chyba. Bohužel, od teď už se jisté dávky nedůvěry k další tvorbě budu těžko zbavovat. A je to škoda. Velká. Protože např. v již zmiňované Praise the Lord and... mé srdce po hudební stránce skákalo radostí. Tomu říkám hudební invence! Muzikálnost a kompoziční mnohovrstevnatost. Uf, to jsou slova, jenže přesně popisují skutečnost. V hloubce textů starších System of a Down se raději rejpat nehodlám. Nechci přijít o skvělé zážitky.
Možná je třeba se zamyslet, kdo koho krmí. Zadarmo nikdo nic nikdy nedělal. Ani Serj Tankian. Tak na co všechno to pokrytecké kázání? Mesiášem se stejně staneš jenom zpěvem, texty přenech jiným...

Oblaka prachu

Tak jsem právě dodělal část své semestrální práce. Proč se o ní nepodělit? Zadání bylo navrhnout dvě odlišné trasy silnice spojující dva předem zadané body. Jedna varianta má být způsobem trasování snahou o co nejnižší stavební náklady (minimum zemních prací - co nejvíce respektovat terén), druhá pak snahou o co nejnižší provozní náklady (co nejvýhodnější podmínky pro provoz - malý podélný sklon, nerespektujeme terén, co nejkratší trasa). Závěrem pak spočítat a vyhodnotit, která trasa bude za dobu životnosti (20let) vykazovat nižší provozní náklady. Jak jsem již naznačil, zadání byla prázdná mapa s dvěma křížky. Nuže, hrajte si studenti... Takže dost řečí, 7 dní práce je tu:

Výhledová intenzita: I = 885 voz/h

Hospodářský typ provozu: výhledová intenzita I_v = 8850 voz/d

Kategorie silnice: S9,5, silnice I. třídy

Návrhová rychlost: v_n = 80km/h

Minimální poloměry směrových oblouků:

Podle normy: R_min= 325m

Podle vzorce: R_min = 320m

Křivolakost ekonomická varianta: K= 121,58

-> zvětšení poloměru směrových oblouků na R_min = 500 m

-> směrodatná rychlost v_s = 90 km/h

Křivolakost komfortní varianta: K = 48,1816

-> vyhovují všechny oblouky

-> směrodatná rychlost v_s = 90km/h

Minimální poloměr výškových oblouků: R_v = 5000 m, R_u = 2700m

Maximální podélný sklon: s_max = 4,5%

Maximální výsledný sklon: m_max= 7,5%

Stavební náklady:

Náklady na vrchní stavbu:

T₅₀ = 38+26 = 96 voz/hod

T = T₅₀/0,1 = 960 voz/24h

TNV = 0,7.C.T = 0,7.0,5.960 = 336 voz/24h

TNV_p = 623,28 voz/24

Třída dopravního zatížení TDZ: III.

Měrné stavební náklady vrchní stavby: MVS = 18,7 mil. Kč/km

VS_komfortní = 18,7*4,0039 = 74 872 900 Kč

VS_ekonomická = 18,7*4,351200 = 81 367 400 Kč

Náklady na spodní stavbu:

SS_komfortní = 1 330 * 238 342,43 = 316 995 431,9 Kč

SS_ekonomická = 1 330 * 97 091,04 = 129 131 083,2 Kč

Objekty a mosty:

Počet mostů: n= 2

Délka mostů l_m = l_m1 + l_m2 = 250,64+57,52 = 308,16m

Typ konstrukce mostu: Most č.1 montovaný betonový předepjatý,

Most č.2 montovaný předepjatý

Náklady na stavbu mostu:

O_komfortni = [250,64*48 000*(9,5+1)] + [57,52*34 000*(9,5+1)]

=146 857 200 Kč

O_ekonomická = 0 Kč

Celkové stavební náklady:

SN_komfortní = VS + SS + O = 538 725 531,9 Kč

SN_ekonomická = VS + SS + O = 210 498 483,2 Kč

Provozní náklady:

Spotřeba pohonných hmot:

PH_{o komfortní} = 0,22869 l

PH_{o ekonomická} = 0,23757 l

PH_{n komfortní} = 0,91816 l

PH_{n ekonomická} = 1,5265 l

Roční provozní náklady:

Roční počet osobních vozidel za rok R

O₂₀₁₀ = 929 874 voz.

O₂₀₃₀ = 2 230 734 voz.

Roční počet nákladních vozidel za rok R

N₂₀₁₀ = 483 552 voz.

N₂₀₃₀ = 816 432 voz.

Č_R.............. …celková cena spotřebovaného času

PH_R............ …celková cena pohonných hmot spotřebovaných všemi vozidly

Spotřeba času a pohonných hmot:

Celková cena spotřebovaného času:

Č_{2010 komfortní} = 5 172 633,44 Kč/rok

Č_{2030 komfortní}= 11 242 036,67 Kč/rok

Č_{2010 ekonomická} = 5 492 553,46 Kč/rok

Č_{2030 ekonomická}= 11 969 618,38 Kč/rok

Celková cena pohonných hmot spotřebovaných všemi vozidly:

PH_{2010 komfortní} = 18 456 152,38 Kč/rok

PH_{2030 komfortní} = 37 043 237,7 Kč/rok

PH_{2010 ekonomická} = 28 033 426,7 Kč/rok

PH_{2030 ekonomická} = 52 040 884,28 Kč/rok

Celkové roční provozní náklady ve sledovaném roce R (PN_R):

PN_{2010 komfortní} = 23 628 785,82 Kč

PN_{2030 komfortní} = 48 285 274,37 Kč

PN_{2010 ekonomická} = 33 525 980,16 Kč

PN_{2030 ekonomická} = 64 010 502,66 Kč

Celkové provozní náklady za 20let provozu:

PC_komfortní = 717 140 601,9 Kč

PC_Ekonomická = 975 364 828,2 Kč

Slovní zhodnocení:

Z hlediska celkových nákladů je výhodnější pro zřízení úsporná - ekonomická varianta. Po celou dobu životnosti vykazuje menší celkové náklady oproti variantě komfortní - velkorysé. Thx to marpi.

Ale pšt!

Milý ježišku,
Máma říká, že jsem na psaní dopisů pro tebe už velká, jenomže já ti to prostě musim říct! Hrdý Budžes vytrval, asi budu muset i já…počkat, až budu stará a budu růst do země a budu zase malá, budu Ti moct psát. Máma si asi myslí, že tajný přání maj jen malý prťata. Já mám taky spoustu přání, ale nevim, jestli se to u dospěláků smí, tak to bude od teď takovej náš velkej tajem!
Já bych si hrozně přála, aby si pani učitelky a páni učitelé přestali myslet, že sme stroje, abych měla víc času na to na co chci mít víc času a aby se nelhalo a netloustlo. Ataky si přeju vyhrát hrozně moc miliónů…a ten zbytek si koupit;-)

Realita studentských dní

Člověk se v téhle zemi setkává s pokrytectvím dnes a denně. Někteří už se nad tím zřejmě naučili mávat rukou, já tedy zatím moc ne. Třeba už příště. No posuďte sami:
U nás na fakultě se v současné době konají volby do tzv. Akademického senátu. Do instituce umožňující jakousi zpětnou vazbu směrem k vedení fakulty, popřípadě univerzity. Volí se do tzv. malého a velkého senátu. Malý senát by měl reprezentovat názory studentů jednotlivých fakult, velký by pak měl řešit celo univerzitní problémy. Kandidáti do Akademického senátu se rekrutují z řad studentů a zaměstnanců školy. Myšlenka je to vskutku velkolepá a ušlechtilá. Jenže to by to nejdřív muselo fungovat tak, jak jsem to velkolepě popsal. Skutečnost totiž spíše odpovídá každodenní realitě byrokracie v naší republice.
Za celý můj studentský život, tedy za téměř čtyři roky, jsem o činnosti Akademického senátu neslyšel či nečetl ani slovo. Matně si pamatuji, že když jsem nastoupil do školy v prvním ročníku, zrovna probíhaly volby. Ale to šlo zcela mimo mě. Jednak jsem měl jiné starosti a hlavně jsem jako student prvního semestru postrádal právo volit. První trochu konkrétnější setkání jsem absolvoval letos v říjnu, kdy na jedné přednášce Ing. Zdeněk Říha, Ph.D toho času v senátu za zaměstnance fakulty působící, přirovnal Akademický senát k nějaké odborové organizaci, a zcela detailně a nepokrytě nám popsal její činnost. Za celé volební období se schůzky konaly zcela sporadicky a jediné trochu více řešené téma byla výše stipendií. Aneb všichni se starají jen o svůj dvoreček, a všechno úsilí směřuje jen k vlastním zájmům. A to vše zabalené v pokryteckém hávu zájmů VŠECH studentů. Mé ušlechtilé představy vzaly za své.
To by ještě nebylo tak překvapující a tragické. Bohužel letošní volby jsou úplnou fraškou. Kandidáti až na jednu světlou výjimku (s jejímž volebním programem se naneštěstí zrovna neztotožňuji) o sobě nedávají vědět, volební programy neexistují. Studenti, natož zaměstnanci fakulty se nechávají volit do senátu, a vlastně zřejmě ani nevědí proč. Nejdou nabídnout alternativu, nejdou hájit zájmy studentů, bořit zkostnatělý systém, pružně a za chodu alespoň ukazovat na problémy atd. Jednoduše se napíšou na kandidátku, nechají se zvolit od svých kamarádů a další čtyři roky o nich ani neuslyšíme. Jen jsem zatím nepřišel na jedinou motivaci, proč tedy kandidují. Jeden kolega mi řekl: "Chci se tam podívat". Ale podle čeho tedy student, co chce mít jisté zastání a reprezentaci jeho názorů alespoň teoreticky převeditelných do praxe, měl volit? Podle zvučnosti jména? Svého kamaráda?
Bohužel mám z většiny studentů pocit, že chtějí univerzitu odchodit, získat titul, a mít pokoj. Nezajímají se o to co by se dalo změnit, jak ulehčit život našim následovníkům atd. My si prostě zanadáváme, nějak daný problém obejdeme a jsme rádi že je splněno. To bohužel není můj styl, ale jsem v menšině a volby do senátu to jen potvrzují. Proto jsem hlasitým zastáncem školného. Až si "služby" od přednášejících a vedoucích projektů budeme platit, myslím že se snad najde určitá "politická" vůle stát si za svým a požadovat ochotu, ohleduplnost a hlavně KVALITU v našem vysokém učení. A akademický senát, který by toto věci měl požadovat zatím spíše vypadá na jakousi obdobu svazu socialistické mládeže, nebo nesmyslných a nezavděčitelných odborů.

P.S Jeden vysloužilý kolega, co úspěšně prošel 3mi školami u nás i v zahraničí prohlásil, že ČVUT je ještě v těchto ohledech na vysoké úrovni. A zkušenosti mých nejbližších to jen potvrzují. Takže vlastně můžu bejt rád za to co je. A už si konečně přestanu stěžovat, jsem přeci jenom student, a měl bych být spokojený s tím, co mi jsou ve škole OCHOTNÍ nabídnout.