The Kooks - Konk

Čtyřčlenná britská kapela The Kooks vydala nedávno své druhé album - Konk. Název je to podivný, bůhví co znamená, nicméně deska rozhodně zaslouží pozornost. Již jejich debut Inside in Inside out z roku 2006 vzbudil velkou pozornost, kdy se záhy po založení (jak jsem se dočetl, mělo by jít o školní projekt - všichni členové navštěvují Brighton Institute of Modern Music), několika odehraných festivalových koncertů a následném natočení desky celý rok chlapci drželi v britském TOP 20 prodeje desek. Jeden nebo dva singly jsme mohli zaslechnout i v našich končinách (Ooh La, Naive, možná Seaside).

Nová placka navazuje z veliké části na tu předchozí. Proč taky ne? Nevyužít potenciá,l který v posluchačích debut vyvolal by byl hřích. Po hudební stránce asi na první poslech výrazný rozdíl nenajdete. Ale dost srovnávání, to nikdy k ničemu nevede.

Tahle banda nám předložila překvapivě vyzrálý britpopový materiál. Velmi charakteristický vokál, díky němuž si je s nikým rozhodně nespletete (pokud jste tedy alespoň minimálně hudebně potentní), výrazná akustická kytara a druhý hlas a basa s bicími udávající tomu všemu energií a rytmus tolik typický pro ostrovní kapely. Výsledný mix aranží pouští do hlavy (doporučuji sluchátka a ranní slunce při cestě...ehm...prostě cestě někam) příjemnou dávku pozitivních vibrací. Melodicky i harmonicky jejich hudba nijak nevybočuje z britských tradic. Výrazná, klenoucí se melodie, lehoučká melancholie a hlavně ta inspirativní nálada. To se Vám pak zachce všechno. Konk asi nemá výraznější písně, které by nějakým způsobem vyčnívaly. Úvodní See the sun rozhejbe podupávající nohu a ostatní tempo podupávání na podlahu metra více či méně nezklidní ani nerozbouří. Mr. Maker ostatně hovoří za vše. Deska téměř přirozeně graduje a s posledními písněmi už máte úsměv od ucha k uchu. Skladby zcela evidentně napsané za slunného počasí a dobré nálady. A to je největší předností celé desky. Ano, jsou tu i svižnější a tvrdší písně v indie, či retro duchu (Do You Wanna, Down To the Market - úžasně nakřáplá kytara) ale celkově deska vyzní spíše pohodářsky, možní až písničkářsky. Textově ási není o čem se moc zmiňovat, nicméně příjemná britská angličtina vždycky potěší. Náměty však budou určitě spoustě lidí vyhovovat. Girls, Girls a zase Girls.

Suma sumárum - pověstné selhání na druhých deskách se v případě The Kooks nekonalo. A to je jenom dobře.