středa 30. dubna 2008

Starbucks. Aneb po česku do sebe zhledění ...

... se naši kavárníci mají konečně od čeho učit a okoukávat jak se to dělá. Krásný příklad toho, k čemu je potřeba konkurence, ať už třeba z Jů-es-ej. Bravo! Krásný článek, s úžasným nadhledem. Sledujte hlavně tu pasáž o ochotě a úsměvu!

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ne ne, ať si říká pan nedělní moderátor co chce, nic proti němu nemam, ale tahle uniformovaná podoba kavárna nemůže porazit klasickou kavárnu. Dá se tam číst v klidu a při tom si sem tam něco přiobjednat, dá se tam poklidu hádat v nerozřešitelnejch sporech a oplitice, umění a holkách (klucích)? Ne! Mekdonald nebo Starbaks, maj wifi, hezky uklizeno, sou strašně příjemný, ale nic pro kavárenskýho povaleče.

MD

jarush řekl(a)...

Na kavárny, konkrtně v Praze může mít člověk různé názory. Souhlasím s oběma, s oběma se stotožňuji. Mám ráda ten druh kaváren, kde se dá dobře povalovat v temném koutku, který je obložen starým dřevem a stejně tak mám ráda moderní kavárny, ve kterých se člověk posadí a nechává se unášet úžasem nad nápaditým moderním designem. S přibývajícími moderně řešenými kavárnami,ale roste můj strach o staré pražské kavárny alá "Prokletí básníci a spol.". Snad v těch nových budu nacházet stejné kouzlo!