
neděle 10. února 2008
Bravia svými nápady vyloženě drtí

sobota 9. února 2008
Volba prezidenta s01e01
Tak a je po všem. Prozatím. Asi všichni tušíte o čem teď hodlám psát. Včera těsně po desáté hodině se ve Španělském sále na Pražském hradě sešli všichni zákonodárci (Poslanci a Senátoři), aby společně zvolili nového prezidenta České republiky. Sešlost to byla opravdu grandiózní. Kupa více či méně vhodně upravených a oblečených velkopánů (u některých jsem opravdu propadal naprostému zděšení s jakou úpravou svého zevnějšku na volbu vyrazili. Mezi nejvyššími představiteli je opravdu mnoho lidí bez špetky vkusu. Proč si nenechají tedy poradit, mi je záhadou) připomínala římský sněm pár let před naším letopočtem. Základní rozdíl byl však zřejmě v kultuře zasedání a vůbec celého vedení volby. Nevím, v době Říma jsem nežil, ale mám ten dojem, že za takovouto parodii na snahu o organizaci a demokratickou volbu, by zodpovědní jedinci propadli minimálně veřejnému lynčování!
Začnu u pana předsedy poslanecké sněmovny Vlčka. U člověka s bezedně nízkou schopností vedení, či jakéhokoliv samostatného rozhodování. A tak jsme včera neustále sledovali jeho naklánění na jednu či druhou stranu ke kolegům pro radu (k předsedovi senátu a místopředsedkyni poslanecké sněmovny) jak dále tedy pokračovat, stěžování si do mikrofonu (mikrofon byl zákeřně na straně diváků a snímal i to co nemělo být sejmuto) proč že to na něj Mirek tak křičí (chudinka, nevěděl si rady a on na něj ještě někdo tlačí) nebo naslouchání rad poslance Filipa, který se drze zvednul ze židle, udělal dobrých deset kroků za záda pana Vlčka a uprostřed Vlčkova organizačního projevu mu šeptal ouška : " Kašli na ně, vůbec je neposlouchej, ukon
Je zajímavé vždycky sledovat, jak jeden chytrolín z řad poslanců (senátory pro tentokrát vynechme) použije cizí slovo, zřejmě aby vypadal ještě více váženě (místo toho, aby se nechal například ostříhat), a během chvíle už se skloňuje napříč politickým spektrem. Dnes i včera to bylo slovo obstrukce. Začínám být na něj alergický.
O pokrytectví mluvit snad ani nemá cenu. Zarážející byla spíše neznalost. A tak důrazný zastánce veřejné volby pan senátor Mejstřík (jakkoli si ho vážím) byl překvapen až po skončení celého hlasování, co že to tak veřejná volba vlastně obnáší. Že vůbec není volbou veřejnou pro voliče, ale spíše pro počítání svých oveček stranickými diktátory. Nepřehledný les rukou a skartované hlasovací záznamy hned po volbě vyvolávají snad ještě větší nedůvěru a spekulace než volba tajná.
Během těchto vypjatých hodin pak docházelo i k různým výkladům, co že to ta demokracie je. Tak třeba šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik poznamenal: "Známka o novém stylu, který spojuje, zní zvláštně pikantně v situaci, kdy 4 z 5 jsou pro veřejnou volbu. a ten pátý chce stmelovat. Při přijetí veřejné volby mohl být prezident zvolen už před 2 hodinami." Nějak nám pozapomněl, že politické subjekty mají také rozdílný počet zvolených zastupitelů. A tak jedna politická strana má deset a jiná sto zvolených zástupců. To by to dopadlo, kdyby každá strana měla jeden hlas.
Postupně nám pak dnes ráno odpadli tři politici ze zdravotních důvodů. Jak poznamenal psycholog, když se zhroutí politik, neunesl tíhu svého svědomí (spekulace). Také vzájemné obviňování nebylo výjimkou. Nutno podotknout, že to poslední, ohledně schůzky ministra Langra s jedním zkolabovaným poslancem křesťanských demokratů připomínala pomluvy Bratrstva kočičí pracky na Rychlé šípy. Čirou náhodou, šli dva poslanci ČSSD a jeden z nich zaslechl "Ano udělám to tak!" od zástupce KDU-ČSL a druhý "Dobře, zařídíme" od ministra Langera. Och! to jsou obvinění, dokonce i fotky mají! To bude komplot a spiknutí první kategorie! Jirko, udělej s tím něco! Nebojte se kluci, necháme to notářsky ověřit a půjde to k soudu! (takhle se to opravdu stalo a bylo to tak prezentováno).
Zajímavá je také známá pravda, že všechno se dá vyložit dvěma odporujícími se způsoby. Tak třeba zatímco ODS vysvětluje postupné zkolabování tří poslanců jako výsledek nátlaku ČSSD, aby oslabila tábor volící Václava Klause (což se nakonec povedlo), tak ČSSD (nebo spíše část prezentujícího se vedení) to vysvětluje úplně opačně, jako snahu ODS rozbít rovnováhu při hlasování, zmenšit celkový počet poslanců a opět tak ovlivnit volbu ve svůj prospěch.
Suma sumárum, dopadlo to tak, že budeme mít možnost celou taškařici sledovat ještě jednou. Odhadovat jak to dopadne nemá za žádných okolností cenu. Vždyť v třetím kole hlasování jeden poslanec místo zvednutí ruky mával svým medvídkem pro štěstí, druhý (pan poslanec Škromach) se při tom fotil (dávám jedničku za schopnost ironie a satiry), aby se pak mohl následně prokázat, že podpořil toho kandidáta, kterého Jirka nařídil a třetí zvednul ruku pro oba kandidáty. Mimochodem, ParouBack má okolo sebe asi opravdu schopný tým. Aby mu nikdo nemohl vyčítat něj
Takže jediní vítězové jsou bohužel bolševici. Jejich klasická "politika". Žádné konstruktivní návrhy, žádné razantní činy a nepopulární, ale odvážné a čestné kroky. Jen v tichosti pozorovat, a být tím jazýčkem na misce vah DEMOKRACIE. Jak paradoxní. Při těchto příležitostech, před novináři a miliony diváků mají plno řečí o důstojnosti a svobodě, a na svých stranických sjezdech obhajují stalinistickou ideologií, znárodňování a bolševického ducha. Vynálezce koncentračních táborů, vrah a násilný
Co se ale divit, když mezi nimi sedí například bývalý vězeňský dozorce obvinění z bití politických vězňů, hodnostáři STB a ostatní patolízalové bývalého režimu všeho druhu.
Politika je složitá věc. Ale neklesejme na mysli. Thomas Jefferson byl zvolen až v 16 kole, při jednom projednávání o prezidentském kandidátovi obstrukce probíhali tak, že se 52 hodin četla Bible a v Itálii je běžné, že prezident je zvolen až po 21 volbě! Nevěřím na přehnané mýty o osobnostech, ale Masaryk se asi převrací v hrobě. Aneb slovy klasika, při pohledu na tu bandu upocenejch, obtloustlejch a příšerně upravenejch pitomců (čest výjimkám!) jsem nabyl dojmu, že nejhorší chyba lidstva nebylo slézt ze stromů, ale vůbec vylézt z vody!
Hawk.
Foto idnes.cz, ihned.cz, fotobazar.cz
středa 6. února 2008
Miková vs. Medzilaborce






pondělí 4. února 2008
Pro nás "techniky"
http://digiweb.ihned.cz/c4-10053230-22883230-009000_d-o-tranzistoru-a-empetrojce
čtvrtek 31. ledna 2008
Smashing Pumpkins 30.1.2008 Praha
Jak to vidím já:
Začal bych trochu otřepanou frází: Vidět "nejslavnější pleš alternativního rocku" by můj sen. Po rozpuštění kapely na přelomu tisíciletí by ve splnění podobného přání doufal jen opravdový fanoušek (já) nebo realitě nevěřící blázínek (já). Obě podmínky jsem splnil, takže příjezdu sametového ansámblu Billy Corgan, Jimmy Chamberlin a spol. do staré matičky Prahy nemohlo už nic zabránit. Tuto slavnou událost jsem navštívil se svou drahou polovičkou jednoho sychravého lednového večera, léta páně 2008.
A jak to vidím já?
Potřebovala bych si na moment půjčit kus nějakého toho nezaujatého pohledu, se kterým tak vehementně šermují účastníci koncertu na internetových diskuzích. Bohužel, jak je známo, nezaujatý postoj je pouze idealistický pojem, a proto se nenechám ničím zastrašit a vyjádřím zde ve zkratce svůj náhled na věc.
Na Tatabojs byla znát lehká rozladěnost z faktu, že v kotli nikdo nekřepčí, protože z vlastní zkušenosti vím, že na jejich koncertech je hlavní ambice mezi publikem trumfnout pološíleně řádícího Mardošu. Na závěr vystoupení mě společně s Milanem Caisem překvapilo tleskání několika prvních řad do rytmu. Kdo by byl čekal, že publikum prahnoucí po rockovém nářezu si potleskává při vystoupení Hnaspaulských četníků?. Mardoša nezklamal a namluvil toho spoustu i za Billyho;-).
Kdyby jste mě zabili, nevzpomenu si, čím koncert začal...mám tam v této chvíli jakousi mlhu. Byla jsem mírně v šoku a částečně jsem se blížila nirváně. První smysly vnímaný zážitek si pamatuju, že byla pecka Tonight Tonight. Vzhledem k tomu, že někdy v tu chvíli se mi vrátil puls, zaznamenala jsem, že se mi srdce jalo bít do rytmu pronikavých Chamberlainových činelů. V tomhle duchu se to se mnou vezlo až do konce. Jak jsem předpokládala, během několika songů jsem si vyčítala, že jsem lépe neposlouchávala, na některé moje znalosti naprosto nedostačovaly. A na některé nedostačovaly ušní bubínky, proto bylo místy obtížné rozeznat, se kterou že peckou se tam ten chudák, spocenej Billy zrovna trápí.
Neslo se to celé ve znamení kvílení kytary, kterému nasadil korunu v situaci, kdy si pěkně, v sukničce nakročil blíže k publiku, snad se i shrbil níže, než je obvyklé a vyťal tam „Hendrixovu“ American National Anthem (se značnou nadsázkou v projevu). Já osobně jsem čekala na moment, kdy uslyším jeho hlas s co nemenším hudebním doprovodem a prožiju si naplno to, co Dělá Billyho Billym. Podium se vyprázdnilo a zůstal tam jen on a španělka. Jednak to byl oddechový čas pro sluchové ústrojí a jednak moje vysněné přání. To bylo naprosto splněno! Dál už se s publikem nepárali, řezali do toho hlava nehlava.
Vyzdvihla bych Corganův zpěv, protože bych marně hledala nějakou chybu. Bez přemýšlení nás zahlcoval celým svým hlasovým rozsahem výborné kvality a s evidentním prožitkem. Mile překvapily vokály dvou dam, doprovázejících ho na basovou kytaru a klávesy. Scéna byla skromná, což mi naprosto vyhovuje. Ťukala bych si na čelo, kdyby měla kapela jejich stylu scénu nějak detailně vyzdobenou. Světelné efekty naprosto postačovaly. Publikum se naštěstí neprojevovalo jako většina národa, kterého je částí, ale dávali kapele naplno najevo, že Smashing pumkins na česká pódia patří!
Po odehrání všech naplánovaných skladeb se band odebral do zákulisí. V tu chvíli jsme spustili zagorkoměr a nestačili se divit, že kapela jejich formátu se nebrání obtěžovat se něco přidat. Zůstala mi po nich obrovská díra v hlavě, dočasně ztracený sluch, rozklepaná kolena a zááážitek… A na závěr doporučení: Dopřejte si koncert SVOJÍ kapely, je to něco jiného, než čekat, až se načtou všechna videjka na youtube, tam to máte v REÁLNÉM čase a s vámi ve středu dění!!!
Fotografie denik.cz
úterý 29. ledna 2008
Beneficence
Aneb, pořádat manifestace na podporu chudých, posílat ošacení, peníze, nedejbože jídlo, organizovat sbírky či megakoncerty?? Směšně, populisticky a pokrytecky alibistické! "Náplast na svědomí".
http://www.novinky.cz/tv-program/detail?id=8016831
"Realita světa je příliš složitá a nebezpečná, než aby v ní byl prostor pro naivitu sytých dětí Západu. Není důležité, zda na zájezdu v Káhiře poobědváte falafel nebo hamburger. Důležité je, jaké politiky volíte doma v Evropě. To Jihu pomůže nebo uškodí doopravdy. Chudé země potřebují otevřít plnohodnotný přístup na západní trhy, potřebují vzdělanou populaci, která jednak dokáže na ty trhy něco dodat, jednak si vynutí zlepšní domácích politických poměrů"
Petr Koubský, Ekonom č29, 19.7.-25.7. 2007
A hlavně, potřebují rychlou pomoc v akutních krizích:
http://zahranicni.ihned.cz/c1-22851870-kenu-zaplavily-po-vrazde-opozicniho-politika-dalsi-nepokoje
neděle 27. ledna 2008
Cross-road
sobota 26. ledna 2008
The Long And Winding Road
Jako čerstvý absolvent kurzu systémové analýzy, jsem byl obohacen o nové, uchvacující skutečnosti. Tak třeba - Genetický kód. Trajektorie z horizontu událostí, respektive v množině všech procesů (stavovém prostoru), která sleduje tzv. "silné" funkce. Každý, každičký systém v naší nekonečné existenci ho v sobě má zabudovaný. Živý tvorové v podobě DNA, počítač obsahuje GK v polovodičové základní architektuře, mechanický stroj v nepostradatelných částech, bez nichž by se nespustil a z hlediska sociálně-ekonomického, můžeme za GK kód považovat rodinu, nebo například spotřebu.
Každá odchylka od trajektorie silných funkcí je určitým způsobem error. Je pak jen otázka, jak "velká" (resp. daleká) je tato odchylka od původní trajektorie stavů GK. Východiskem je jistá adaptabilita (= přizpůsobitelnost), nebo až dokonce mutace (= změna původní funkce), tedy přehodnocení původního cílového chování systému. Jako konkrétní příklady na reálných objektech (tedy na námi popisovaných modelech-systémech) lze uvést například Darwinovu evoluci (z hlediska biologického) nebo samoregulaci (řízení s odchylkou pomocí několika zpětných vazeb) u nejnovějších produktů informačních technologií a kybernetiky.
Jak prosté, pochopitelné a uchopitelné. Ale o co víc zarážející jsou některé odchylky, na které prostá systémová analýza myslím nestačí.
Obrázek v úvodu vydá za všechny slova...Co vedlo muže k tomuto činu? Představte si to. Jdete ráno nakoupit, vracíte se obtěžkáni nákupem...Nikdo nezná příběh tohoto muže. Nikdo neví kdo byl, co se sním stalo, zda žije či ne. Neskutečně fascinující příběh jednoho obyčejného života, který se zapsal do dějin. Lidská odvaha překonává všechny popisované systémy.
pátek 25. ledna 2008
Design360
Tenhle web nás všechny hodně zaujal. Myslím, že pro všechny, co se na věci okolo nás koukají jinak to stojí za to...
Home furnishings, baths, kitchens, lighting, comfort, and building products: these are the sections of italiandesign360.com that are constantly updated, where one can find furniture, chairs, sofas, tables, complimentary accessories, lamps, bath, showers, and tiles, presented by Italian producers who are present at the most important international exhibitions of the sector, such as Salone del Mobile di Milano, 100% Design of London, ICFF of New York, and IMM of Cologne…
středa 23. ledna 2008
Buddho, blogguj!

Ty časy jdou nenávratně za námi. Maminky už nelamentují, písek z vlasů už jsme vymyli (dokonce i ti, u kterých se to ani nepředpokládalo) a my už máme starost o svoji budoucnost sami. Přirozeným vývojem jsem k tomuto bodu dospěla také. Měla bych být ráda, jenže zatím jen se slzou v oku vzpomínám na dětství, kdy každý školní neúspěch odnesla spíš máma na třídních schůzkách, než já.
Život mě dotlačil až ke zkoušce z filozofie. Nespokojenost s tím, že já se musím učit a máma nemusí dělat nic, ač se se mnou v začátcích školní docházky nadřela a teď už se jí nechce,ale mě se chtít musí, tady nebudu rozpatlávat. Musím se učit, bohužel, to je poznaná nutnost. Podobně, jak nazývá Spinoza svobodu „poznanou nutností“, je proces učení se na stejné úrovni. Ke zkoušce z filozofie do toho spadalo ještě dvanáct Kantových kategorií, Hegelův absolutní duch, Descartova determinace, Aristotelova Fyzika, Platónova jeskyně, Sokratův dialog, Zénónův letící šíp, Augustýnova láska, Hérakleitův oheň, všichni ti Hédonici, Stoici, Eleaté, Kynici, Pythagorejci a novoplatonici. Časem se mi všichni tito chlapci dostali tak nějak pod kůži. Strach jsem, přirozeně, měla, ale věděla jsem, že něco vím (na rozdíl od Sókrata). Pánové mi vesele poskakovali po mojí hlavince a já byla připravená jednoho po druhém tasit.
Víte, na dospělácích je nehorší to, že vás v klidu podrazí a ještě se tváří, že je to vaše chyba. Paní profesorka mě, totiž to, bez jakéhokoliv váhání vyzvala, že se mám rozhovořiti o (a teď pozor) Buddhismu. Pro méně všímavé: podívejte se zpět na výše uvedené pány, vidíte tam někde Gautamovo velké jméno Buddha?! Pokud ne, máte deset bodů, protože já to tam nevidím rovněž. Buddha, totiž nebyl v popisu práce. Paní profesorka se tím nehodlala trápit a navíc nade mnou visel Damoklův meč, že pokud začnu diskutovat o položené otázce, vše se to proti mně obrátí ještě jednou a v mnohem větší míře.Zatla jsem tedy zuby a vycucala jsem si z prstu pár nesouvislých..e…vět, které poskrovnu vystihovaly podstatu onoho velkého Buddhismu a odešla jsem s rozklepanou rukou nadepsaným indexem : Filozofický diskurz I, a za tím naprosto jistou rukou profesorčinou bylo něco jako za dva. Dospělí jsou tedy podrazáci, a já odmítám být jako oni! Pokud se se mnou máma bude i nadále odmítat učit (aby výsledky padly na její hlavu), tak se vrátím do dětství a půjdu se zas pusinkovat do družiny pod stůl, tam mi bylo nejlíp!
neděle 20. ledna 2008
Zapalovač
Tady to žije, během jednoho vejkendu tolik příspěvků ;) Teď zas přispívám já co jsem tvořil místo učení na zápočet=). Základní konstrukce zapalovače, teď už můžeme vymejšlet nějakej neotřelej originální design, či barevné řešení. Zatím jsem vytvořil jak vidíte jen kryt z čistého niklu ;)..Přijímám návrhy! Navrhuji něco pro majetné, pozlacený, platina, stříbro? A název? Co třeba: Saturday night special!P.S nelekněte se, když vám to nebude škrtat. Nějak jsem zapomněl na kamínek a pružinku...detail...
Fresh
středa 16. ledna 2008
šoupu nohama

IndieRock night
Road side mary velmi příjemně překvapili. Perfektní aranže, změny rytmu, pořádně retro našláplá kytara i basa a sice trochu nepřesné, ale nápadité bicí + sympatickej zpěvák i zpěvačka a o pořádnej garážovej indierock bylo postaráno. I sem tam nepovedené nástupy nezamrzeli, to k zakouřené atmosféře slušně zaplněného klubu patřilo. Jak tam jeden obstarožní pán poznamenal: "Sakra, to by chtělo desku!" Jo, takhle to vypadá, když si někdo užívá to co dělá...
The Deserts + Road Side Mary - Rock Café - 15.1.2008
neděle 13. ledna 2008
Last.fm
Tak mě neminul další fenomén internetu. A týká se hudby, tak proč ne? Last.fm je on-line statistika právě přehrávaných písní na vašem počítači + mnoho dalšího. Moc příjemné na používání a jednoduché k instalaci. Uvidíme po nějaké delší době, ale zatím to vypadá moc dobře. No posuďte sami: zde můžete přímo sledovat mé hudební statistiky a zdrbat nebo mě pochválit za to co poslouchám. ;o) Enjoy it!
A kdyby jste se chtěli dozvědět více:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Last.fm
http://www.emag.cz/lastfm-svetova-hudebni-komunita/
A tady hezkej příklad jak vypadají informace a statistiky k samotným kapelám:
http://www.last.fm/music/The+Smashing+Pumpkins
sobota 12. ledna 2008
Rok 2007 v muzice
Během roku jsem byl poměrně zklamaný z počtu zásadních novinek, nicméně odstupem času a po vygenerování seznamu jsem byl sám překvapen, že to nebyl rok ani zdaleka tak chudý, jak jsem si myslel. Některé placky se povedli, některé méně a jiné jsem si zamiloval až po čase. Ale tak už to v hudebním průmyslu chodí. Bez neúspěchů a ztrát bychom nedokázali ocenit ty opravdu výjimečné a kvalitní LP. Za velkou placku minulého roku považuji Radiohead - In Rainbows (koupeno v den vydání za pouhé 2libry!). Placka plná emocí a melancholie, krásných melodii a hlavně, zase něco jiného! Kdy jenom tihle Britové přestanou překvapovat. Doufejme, že nikdy. Nejdříve velkým zklamáním, ale postupem času spíše naopak jsou pro mě znovuzrození Smashing pumpkins. Za nový počin hodně kritizovaný Billy to u mě vyhrál. Jen si to chce dát víc času na poslech a pokud člověk jen trochu chce, najde tam to co ho zaujmulo i na fantastických deskách předchozích. Arcade fire jsou pro mě nejprogresivnější kapelou současnosti, to je radost poslouchat. Jiné svět, jiná hudba. Arctic Monkeys trochu zklamáním, a utrpěli klasický syndrom druhé desky. Není špatná, víc rozervaná, ale Pete Doherty a jeho Babyshambles je úplně převálcoval, co se týče špatného vychování v muzice. Novinkou (bohužel jen pro mě) jsou Black Rebel Motorcycle club a jejich deska Baby 81. Velké písně, velké texty (She has everything she needs - to lose). Tak by měla vypadat současná rozladěná Indie-retro kytara. Björk opět zabodovala a její práce s ruchy mě dostává neustále, ale chce to soustředěný poslech. Block party poslouchám právě teď a je to první deska od nich, která se mi líbí. Zklamáním jsou HIM i Hot Hot Heat. Nepřesvědčili, nezaujali. Naopak frontmana Savage Garden a Audioslave, Chrise Cornella jsem si hodně moc užil. ROCK ve své klasické podobě 21.století. Kytary, zpěv, ženy. Z této desky pochází start song nového Bonda s Danielem Craigem. Podobné pocity jsem měl i u Velvet Revolver (neboli Guns´n Roses bez Axla Rose). Jana Kirschner podle některých odstartovala novou deskou světovou kariéru. Já si to nemyslím, středoevropskou určitě, možná evropskou. Deska je to vynikající, kdo má rád Norah Jones, doporučuji. Kaiser Chiefs k smrti nudili, a z Klaxons se mi mírně řečeno zvedal žaludek. Těžko říci proč. Korn MTV Unplugged! Konečně jsem jim přišel na chuť. Soundtrack k filmu ONCE netřeba popisovat. Fantastické! Pro pozorné posluchače, co mají rádi trochu elektroniky: The Good the Bad & The Queen (aneb Gorillaz). Tomu říkám progrese v muzice (ikdyž u novinářů trochu propadla/zapadla). The White Stripes drží vysoko nastavenou laťku, potěšili i vydáním vinylu (nejprodávanější "deska"). B-strany The Killers zklamali, a to hodně, nopak potěšil jako vzpomínka na RFP záznam jejich koncertu (ten je ovšem nevydaný). The Bravery mě mě taky na nějakej ten den chytli a nepustili. Mam tu kapelu prostě rád, už jenom pro tu basovou kytaru ala Sladké mámení ;o).
Z českých interpretů: Hrůza hrůzoucí Landa, UDG, Vypsaná fixa, Gaia Mesiah (a dal jsem si práci je naposlouchat, nebojte). Naopak hodně potěšili Tata Bojs! Kluci kde ste?(u mě v přehrávači přeci). Anetka a Xavier moc nezaujali. Škoda. Ikdyž Sagvan Tofi asi nebyl moc spokojenej (To se mu to holky svlíká, když má sebou Vaculíka). Sunshine konečně začali zpívat, nevadí, že falešně. Moji polovičku jistě potěšila Alicia Keys (a myslím, že hodně) a prý i Michael Bublé (až někdo vymyslíte jak se čte správně jeho jméno, dejte vědět) - z toho jsem tedy odvařený i já! No, takhle zpětně, bohatý to byl rok! Spousta mi toho určitě unikla, ale takový už je hudební svět. Tedy, tady je kompletní seznam (54):
Alicia Keys - As I Am
Aneta Langerova - Dotyk
Apocalyptica - Worlds Collide
Arcade Fire - Neon Bible
Arctic Monkeys - Favourite Worst Nightmare
Avril Lavigne - The Best Damn Thing
Babyshambles - Shotter's Nation
Bjork - Volta
Black Rebel Motorcycle Club - Baby 81
Bloc Party - A Weekend in The City
Clou - Clou
Daniel Landa - Kvaska
Fall Out Boy - Infinity On High
Foo Fighters - Echoes Silence etc
Gaia Mesiah - Alpha Female
Hard-Fi - Once Upon a Time in the West
Him - Venus Doom
Hot Hot Heat - Happiness Ltd.
Chris Cornell - Carry On
Jana Kirschner - Shine
Jennifer Lopez - Como Ama Una Mujer
Kaiser Chiefs - Yours Truly, Angry Mob
Kanye West - Graduation
Kanye West - The Graduate
Klaxons - Myths Of The Near Future
Korn - MTV Unplugged
Korn - Untitled
Linkin Park - Minutes To Midnight
Manic Street Preachers - Send Away The Tigers
Manu Chao -
Michael Buble - Call Me Irresponsible
Mika - Life in Cartoon Motion
Norah Jones - Not Too Late
OST Once
Paul McCartney - Memory Almost Full
Radiohead - In Rainbow
Rihanna - Good Girl Gone Bad
Serj Tankian - Elect The Dead
Sunshine - Dreamer
Tatabojs - Kluci kde ste
The Bravery - The Sun And The Moon
The Good the Bad & The Queen - The Good, the Bad & the Queen
The Hives - The Black and White Album
The Horrors - Strange House
The Killers - Live at Glastonbury Festival
The Killers - Sawdust
The Twang - Love It When I Feel Like This
The White Stripes - Icky Thump
Timbaland - Shock Value
UDG - Buď a nebe
Velvet Revolver - Libertad
Vypsana fiXa - Fenomen
Xavier Baumaxa - Retrofutro
sobota 5. ledna 2008
Život není peříčko

Fofrklacky
Nojo, vzhledem k tomu, že mam teď spoustu volného času, všichni víme proč, tak jsem si tak modeloval. Výsledkem jsou mé fofrklády beta verze 0.9. Můžete mi posílat, nebo sem psát své návrhy na barevné provedení a něco s tím uděláme ;o). Úspěšně myslím spíše na to kdy se jich zbavím, ale tak v rámci výuky to není zas tak bezn
adějný projekt, nebo jo?. L.













